Podpora ohrožených druhů epifytických lišejníků v ovocných výsadbách
www.eeagrants.org www.sfzp.cz/norskefondy www.norskefondy.cz
Stránka projektu „Podpora ohrožených druhů epifytických lišejníků v ovocných výsadbách“ z Programu „Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu“ podporovaného z Finančního mechanismu Norska 2014 – 2021, v rámci Výzvy č. SGS-1 RONDANE k předkládání žádostí o poskytnutí podpory.
Aktuální realizace projektu
Realizace projektu v roce 2024
Rok 2024 byl posledním rokem projektu a ke 30. dubnu je jeho realizace ukončena.
Děkuji touto cestou celému projektovému týmu za nevšední obětavost při realizaci všech prací. Velký dík patří vlastníkům pozemků, kteří je dali k dispozici pro ochranu epifytických lišejníků a těšíme se na další spolupráci s nimi. Ukončením projektu podpora epifytických lišejníků nekončí.
Samozřejmě velmi děkujeme za finanční podporu ochrany krásných ale poněkud přehlížených druhů naší přírody.
Končíme projekt březnovým pohledem na velmi mladou stélku epifytické provazovky, snad Usnea dasopoga. V této velikosti je to ještě nemožné určit přesně, o jaký druh se jedná. Pochází z lokality Bor a je to zcela jistě druh, který zde na počátku projektu nebyl. Tak to je velmi hezký konec tříletého projektu.
Tady se podívejte, co vše jsme pro lišejníky udělali během posledních 4 měsíců projektu:
V dubnu jsme ještě dokončovali řezy peckovin.
Na Větrném vrchu byla ošetřena třešeň snad dokonce z původní výsadby v roce 1929. Tyto stromy mají pro lišejníky největší význam.
Ve Švihově v dubnu proběhla údržba stromků vysazených na podzim. Akce se uskutečnila za účasti veřejnosti a velmi hezkého počasí.
Hlavním tématem byl výchovný řez mladých stromků a pomáhali malí i velcí. Samožřejmě je nutné kontrolovat ochranné konstrukce. V okolí se pasou ovce a čas od času se některá zatoulá i do sadu. A třešně ji velmi zajímají.
Asi nejdůležitější bylo poznání že třešňovka je místo v krajině, které přátelské i k lišejníkům a mnoha dalším volně žijícím organismům.
Koncem března a začátkem dubna proběhly poslední bezpečnostní řezy v lokalitách Bor, Stráň a Lesov. Ve všech případech se jedná o aleje podél komunikací hojně využívaných k procházkám a cyklistickém vyjížďkám.
Bezpečnostní řezy je vhodné provádět při rašení stromů. Lépe se rozeznává vitalita jednotlivých částí stromu a hodnotí celkový rozsah nezbytného zásahu.
Měsíce leden, únor a březen tradičně patří udržovacímu řezu jádrovin. V tomdo období jsme ošetřovaly tyto dřeviny na všech lokalitách kde jsou přítomny.
Tento sad byl založen v roce 1929 a tak některé stromy budou brzo 100 let staré
Pravidelný řez prodlouží jejich životnost. To konzervativním lišejníkům opravdu vyhovuje.
Zima je také obdobím kdy je vhodné odstraňovat problematické dřeviny.
Na lokalitě Hrzín byly pokáceny nestabilní pařezové výmladky, které hrozily pádem na třešně.
Leden 2024 byl na sníh velmi skoupý a tak jsme využili dobrou dostupnost sadů k důkladné revizi oplocení stromků. Na lokalitě Hrzín se velmi běžně vyskytuje jelení zvěř, která je schopna mladý stromek zcela zničit a zabránit tak vzniku kvalitní podložky pod epifytické lišejníky.
Lokalita Hrzín podokončení oprav a údržby ochranných konstrukcí mladých stromků, které postupně nahrazují rozpadající se staré stromy.
19. ledna byl odborný poradce RNDr. David Svoboda, Ph.D. pozván do Českého rozhlasu na kávu a vznikl z toho docela milé povídání o tajuplném lišejníku v ovocném sadu: https://www.mujrozhlas.cz/kava-o-ctvrte/vase-kazdodenni-inspirace-lisejniky-v-ovocnych-sadech.
Máme velkou radost zejména z možnosti zodpovědět dotazy posluchačů. Bohužel stále častěji zachytáváme zprávy o nutnosti lišejníky ze stromů odstraňovat kvůli jejich údajné škodlivosti. Naštěstí v našich alejích a sadech se lišejníkům daří čím dál tím lépe.
Zde lišejníky kolonizují tři roky po výsadbě pásku úvazku, která je vyrobena z prakticky nerozložitelného polypropylenu. Pokud by se jednalo o parazity, nemohly by nikdy růst mimo hostitelskou rostlinu. A jak je na fotografii vidět, „ropná“ páska jim vyhovuje více, než kmínek třešně v pozadí.
Realizace projektu v roce 2023
Na prvním místě dáme slovo epifytickým lišejníkům, pro které jsme vše dále uvedené pro rok 2023 podnikali.
Vlhké a chladné jaro bylo velmi příznivé pro rozvoj lišejníků. Jejich tak trochu ukrytá krása nejlépe vynikne v bezlistém sadu, uprostřed zimy nebo v předjaří.
Větvičník slívový Evernia prunastri v lokalitě Malý Hrzín
Horké suché léto je dobou odpočinku lišejníků. A takové to bylo od května do července. V červenci na Větrném vrchu lišejníky trpělivě čekali zatímco my jsme se lopotili.
Po suchém létě přišel už trochu vlhčí podzim a lišejníky okamžitě zareagovaly.
Zima představuje hojnost vláhy a ta je pro epyfitické lišejníky hlavním faktorem, který rozhoduje o kolonizaci nového substrátu a následném rozvoji kolonie. Teploty kolem bodu mrazu nejsou velký problém. (prosinec 2023 lokalita Hrzín)
Lokality zařazené do projektu jsou zatím plné starých stromů a poskytují lišejníkům dobrou příležitost k životu a šíření do okolí. Aby tomu bylo i v budoucnu, bylo v roce 2023 součástí relizace projektu také výsadba nových stromů. Výsadby probíhaly zejména v měsíci říjnu.
Nejvíce stromů bylo vysazeno na lokalitě Švihov. Akce se zúčastnili i zastupci široké veřejnosti a díky hezkému počasí to byla velmi dobrá propagace projektu.
Na ostatních plochách se jednalo vždy o několik doplnění prázdných míst v sadech a alejích. Na Hrzíně je sad v listopadu – 5 měsíců před koncem projektu již doplněn a bylo tak dosaženo jeho obohacení o další věkovou skupinu stromů. Vzhledem k celoroční přítomnosti jelení zvěře musí být každý stromek důkladně zabezpečen.
Celoročně probíhá kontrola a opravy ochranných konstrukcí mladých stromků. Na Všech lokalitách jsou vystaveny zájmu volně žijící zvěře a ve Švihově se občas objevují zatoulané ovce ze sousedních pastvin.
Zejména na Chotobuzi je byl na počátku roku 2023 stav ochran stromků velmi špatný.
Opravy ochranných konstrukcí na Chotobuzi v květnu 2023.
V podzimním období kdy seče byli již dokončeny, jsme práce na Chotobuzi ještě zintenzivnili.
V genofondové ploše Chotobuz v Botanické zahradě v Průhonicích je na konci roku 2023 mnoho desítek nových ohrad zajišťujících novou generaci stromů pro epifytické lišejníky.
Sad na Chotobuzi má v projektu poněkud výjimečné postavení. Každoročně se zde konají pomologické dny, které navštíví kolem tisícovky lidí. Během vycházek do sadu je dobrá příležitost k propagaci projektu u cílových skupin široké veřejnosti.
Drobné opravy probíhaly po celý rok ve všech lokalitách projektu. Mírná zima a chladné vlhké jaro umožnilo provádět péči o ochranné konstrukce mladých stromků. Vznikají tak různověké alej a sady, které jsou zárukou dlouhodobé kontinuity biotopu na dané lokalitě.
Zimní péče o ochranu stromů v aleji v Lesově.
Sad ve Švihově v průběhu červnové kontroly ochranných konstrukcí.
Srpen Alej v Lesově.
Září Alej u Boru
Ovocné aleje a sady však nejsou jen epifytické lišejníky. Poskytují životní prostředí mnoha dalším organismům. Mnoho z nich je vázano na bylinné patro. Když jsou stromy zabezpečeny, můžeme se věnovat i péči o doprovodné luční společenstvo.
Zástupce bezobratlé fauny bedlivě sleduje aktivitu v rámci projektu na lokalitě Hrzín.
Od května začíná postupné sečení lokalit. Žádnou z lokalit nesečeme najednou ale vždy se jedná o tzv. fázovou seč. Část lokality je posekána velmi brzy. Další část za 3-6 týdnů, Další část opět za měsíc. Pokud není extrémní sucho, dochází k postupnému dorůstání bylinného patra. Bezobratlí živočichové mají k dispozici úkryt ve vyšší vegetaci a potravní základnu v biomase nebo nektáriích kvetoucích bylin.
Lokalita Bor – začátek postupné seče lokality.
Lokalita Bor – během léta seč po částech pokračovala.
Vhodným časováním sečí v kontrastu s okolními pozemky se v aleji u Boru podařilo vytvořit mozaiku různě vzrostlého byliného porostu v ovocné výsadbě. Stav v září.
Ponechané nesečené pásy v sadu na Chotobuzi.
Seč první čtvrtiny sadu na Větrném vrchu v červnu.
Neposečená část v červenci. Vysoká vegetace poskytuje bezobratlým dobrý úkryt ale postupně se vytrácí nabídka květů.
Dokončení seče sadu na Větrném vrchu v srpnu 2023. V popředí již obrostlá část lokality
Detailní pohled do obrostlé části porostu odhalí přítomnost mnoha rozkvetlých bylin. Krmítko pro hmyz je koncem léta opravdu důležité.
Začátkem září je bylinné patro připraveno na další sezónu.
Horké a suché léto kladlo vysoké požadavky na zálivku mladých stromků
Lokalita Alej u Stráně v letním aspektu. Než mladé stromky zakoření je ptořeba podpořit je zálivkou. Jinak uhynou a za 50 let by zde nebyly pro lišejníky žádné podložky.
Zálivka v červenci na lokalitě Lesov.
Na výsušné lokalitě Větrný vrch je zálivka zvláště důležitá. Červenec zde byl opravdu kritický.
Mimo vegetaci probíhá regulce dřevin s invazním potenciálem. Opadem listí a dřevní hmoty ochuzují bylinné patro a při vysokém zastínění jej prakticky likvidují. Pro pozdější sečení je nutné ručně odřezávat keře i semenáče stromů nízko nad zemí a důsledně odstraňovat dřevní hmotu.
Vyřezávání klonální trnky v lokalitě Větrný vrch.
Období od ledna do března je plánována především údržba stromů. Mladé stromy jsou ošetřeny výchovným řezem, u dospělých stromů je prováděn zejména řez udržovací. Zima 2023 byla velmi teplá abohatá na srážky. Jaro chladné, dlouhé a také vlhké. Díky tomu se sezóna řezu mohl prodloužit až do začátku května.
Zimní udržovací řez v lokalitě Bor uprostřed intenzivně obhospodařované zemědělské krajině.
Dřevo, uvolněné řezem stromů, je používáno k budování úkrytů pro bezobratlé živočichy. Lokalita Malý Hrzín.
Tam kde není možné ponechat dřevní hmotu samovolnému rozpadu, jsou větve pečlivě sbírány a odváženy na vhodné deponie. Lokalita Stráň.
Udržovací řez velkých stromů v lokalitě Větrný vrch.
Zimní období je také časem zpracování výsledků monitorigu. Zde je ke stažení tabulkový přehled zjištěných druhů lišejníků na jednotlivých lokalitách. Tato data byla předána do nálezové databáze ochrany přírody jako výsledky monitoringu v roce 2022.
ke stažení zde: NDOP_2022_lišejníky-bez Dalovic
Realizace projektu v roce 2022
Po ukončení vegetace nastane čas na udržování evidence a značení stromů tak, aby bylo možno lokalizovat výskyt ochranářsky cenných druhů.
Dle plánu realizace projektu patří říjen a listopad dosadbám stromů na lokalitách. Všechny lokality mají stromy z původních výsadeb přestarlé a postupně dožívající. Je tady nejvyšší čas připravit vhodné biotopy pro epyfytické lišejníky pro období 10 let +.
Lokalita Malý Hrzín se dle monitoringu ukazuje jako druhově nejbohatší.
Lokalita Lesov je ukázkou biotopu uprostřed zemědělské krajiny
Lokalita Švihov je pravým ostrovním biotopem pro epifytycké lišejníky uprostřed mnoha kilometrů zemědělské krajiny.
V září ještě dokončujeme seče zejména na lokalitách, kde po velmi suchém létě začalo konečně pršet.
Lokalita Švihov
Semináře a terénní exkurse v rámci projektu
Stěžejní akce proběhla 3.9. 2022 na genofondové ploše Chotobuz. Uskutečnily se zde dvě vycházky za lišejníky v ovocných sadech.
O akce byl velmi živý zájem. Na obou vycházkách byly desítky osob. (září 2022 – foto Pavel Sekerka)
3. i 4. 9.2022 na Chotobuzi ještě probíhaly komentované prohlídky genofondové plochy, které přibližovali aktivity projektu. Byl zde představen systém péče o lokality lišejníků, který zároveň podporuje i další složky biodiverzity zemědělské krajiny. (září 2022 – foto Pavel Sekerka)
Průběžný monitoring
O jara po celou sezónu probíhá monitoring mikro a makrolišejníků. Jeho cílem je zachytit druhy, které nebyly přítomné při vstupním inventarizačním průzkumu. Odborný a metodický supervisor projektu RNDr. David Svoboda, Ph.D. navštěvuje periodicky všechny lokality. Mimo průzkumu výskytu lišejníků vyhodnocuje i průběh prací, hodnotí jejich způsob provedení a intenzitu zásahu. Dle jeho připomínek je pak upravován konkrétní průběh prací.
Srpnová inspekce na lokalitě Malý Hrzín (srpen 2022 – foto Martin Lípa)
Terčovka lipová Parmelina tiliacea je dalším nalezeným epifytickým lišejníkem na lokalitě Malý Hrzín (srpen 2022 – foto Martin Lípa)
Následná péče o vysazené stromy
Každá návštěva na lokalitě je využívána k opravě ochran proti okusu, zálivce, úpravám úvazků … prostě k tomu co je potřeba. Pravidelná péče je zárukou toho, že nejmladší generace stromů po čase převezme na svůj kmen a větve epifytické lišejníky. Za 70 let bude stromek v ohrádce stejně mohutnou třešní jako stromy v pozadí (duben 2022 – foto Martin Lípa).
Péče o bylinné patro
Od května do září je na plochách zařazených do projektu aplikována mozaiková seč. Sečení podrostu stromů je důležité pro udržení žádoucícho vlhkostního, teplotního a světelného režimu cílových epifytických lišejníků. Mimo tyto hlavní cílové organismy, prospívá postupné sečení i mnoha druhům bezobratlých živočichů. Z hlediska rostlin je důležité pro podporu světlomilných nektarodárných bylin.
V lokalitě Švihov je vždy posečena polovina lokality. Díky návazným – neprojektovým pozemkům, kde probíhá intenzivní pastva ovcí, je dosaženo velmi kontrastní mozaikové prostředí. (září 2022 – foto Martin Lípa)
Na některých lokalitách bohužel byl efekt postupné seče nulový. Díky silnému suchu posečené plochy prakticky neobrůstaly. Zde na lokalitě Větrný vrch byl odstup sečení více než 6 týdnů. Zkuste odhadnout, která část na fotografii byla sečena v červnu a která v srpnu. (srpen 2022 – foto Martin Lípa)
Mozaiková seč v červnu na lokalitě Malý Hrzín (červen 2022 – foto Martin Lípa)
Druhově bohaté bylinné patro na lokalitě Malý Hrzín v plném rozvoji uprostřed května 2022.
Mozaiková seč v lokalitě Chotobuz (květen 2022 – foto Martin Lípa)
Úklid posečné hmoty je prováděn ručně nejčastěji za pomocí hrabí vidlí a ručně tahaných plachet. (Sad na Větrném vrchu – srpen 2022 – foto Radoslav Bartůněk)
Všechny plochy jsou sečeny pouze pomocí lehké mechanizace. (Alej Lesov – květen 2022 – foto Radoslav Bartůněk)
Dosadby stromků na prázdné pozice
Dosadba na chotobuzi proběhla za hojné účasti dobrovolníků. (březen 2022)
Několik stromků bylo dosazeno také v Lesově (březen 2022 – foto Martin Lípa)
Leden, únor, březen, duben – tak to žijem řezem.
Tak trochu extrémní počasí ve Švihově (duben 2022 – foto Martin Lípa)
Řez velkých stromů v Lesově (březen 2022 – foto Martin Lípa)
Řez velkých stromů v Boru (březen 2022 – foto Martin Lípa)
Genofondová plocha Chotobuz (únor 2022 – foto Martin Lípa)
Realizace projektu v roce 2021
V říjnu až v prosinci na některých lokalitách proběhlo sázení nových stromů k zaplnění prázdných míst k udržení všech věkových skupin stromů.
Třešňovka ve Švihově byla doplněna celkem 11 stromy, které v budoucnosti poskytnou prostředí epifytickým lišejníkům (listopad 2021 – foto Martin Lípa).
Každý strom je individuálně a pečlivě chráněn proti zničení zvěří. Sázení ve Švihově proběhlo za účasti veřejnosti (listopad 2021 – foto Martin Lípa).
Na Chotobuzi v Průhonicích byla věnována pozornost také opravám zabezpečení dříve vysazených stromů. V areálu je poměrně hojná srnčí zvěř, která je schopná mladé stromky zcela zničit (září 2021 – foto Martin Lípa).
V září 2021 probíhaly práce na zabezpeční stromů jako budoucích substrátů pro růst cílových druhů lišejníků. Zároveň pokračuje monitoring lokalit s cílem udělat si podrobnější obraz o stavu a denzitách populací lišejníků v úvodní fázi realizace projektu (září 2021 – foto Martin Lípa).
RNDr. David Svoboda, Ph.D. odborný supervisor projektu, při terénním monitoringu dne 15.9.2021 (foto Martin Lípa)
Terčovka Jeckerova Punctelia jeckeri – zranitelný druh – zastižena 15.9. 2021 na cílové ploše projektu. (foto Martin Lípa)
Vousatec hnědý Brioria fuscescens na staré třešni v další cílové ploše projektu. (foto Martin Lípa)
Dne 4.9. 2021 se uskutečnili pod vedením RNDr.Davida Svobody, Ph.D. dva semináře o epifytických druzích lišejníku s exkursemi do sadu na Chotobuzi. Akci přálo počasí a zájem předčil naše očekávání.
Účastníci semináře sledují lišejníky v sadu na Chotobuzi (září 2021 – foto Martin Lípa).
Po dokončení sečí lokalit probíhá údržba stromků, oprava ochraných a opěrných konstrukcí.
Opravy ochraných konstrukcí v sadu na Chotobuzi (září 2021 – foto Martin Lípa).
Ostrůvky nesečené trávy poskytují úkryt mnoha živočichům.
Ještěrka obecná v bezpečném úkrytu za vnitřním rukávcem pro ochranu stromů před okusem srnčí zvěří. (Lokalita Chotobuz foto Martin Lípa)
Během léta 2021 probíhala údržba bylinného patra lokalit. U stromořadí je seč posunuta o 2- 3 týdny oproti sousedním loukám či polím.
Lokalita Bor (srpen 2021 – foto Martin Lípa).
Mozaikové sečení – Lokalita Chotobuz (srpen 2021 – foto Martin Lípa).
V červnu 2021 probíhá vstupní inventarizace lokalit
Třešňovka Malý Hrzín během úvodní návštěvy (červen 2021 – foto Martin Lípa).
Základní informace o projektu
Podpora ohrožených druhů epifytických lišejníků v ovocných výsadbách
Cíl projektu:
Projekt je zaměřen na následující druhy lišejníků zařazené v příslušných kategoriích Červeného seznamu lišejníků České republiky
| Usnea scabrata | provazovka vousatá | CR –> kriticky ohr. druh |
| Usnea lapponica | provazovka (laponská) | CR –> kriticky ohr. druh |
| Parmotrema perlatum | terčovka perlová | CR –> kriticky ohr. druh |
| Flavoparmelia caperata | terčovka svraštělá | EN –> ohrožený druh |
| Bryoria fuscescens | vousatec hnědavý | VU –> zranitelný druh |
| Melanelixia subaurifera | terčovka hrbolkatá | VU –> zranitelný druh |
| Punctelia jeckeri | terčovka Jeckerova | VU –> zranitelný druh |
| Punctelia subrudecta | terčovka lalokovitá | VU –> zranitelný druh |
| Ramalina farinacea | stužkovec pomoučený | VU –> zranitelný druh |
| Usnea dasopoga | provazovka tlustovousá | VU –> zranitelný druh |
| Usnea hirta | provazovka srstnatá | VU –> zranitelný druh |
Cílem projektu je v rámci biotopu zatravněných ovocných výsadeb podpořit populace již zjištěných druhů lišejníků a zároveň vytvořit podmínky pro kolonizaci dalšími druhy, pro které jsou zatravněné sady vhodným biotopem.
Prostředkem pro podporu populací uvedených druhů je zajištění dlouhodobé existence ovocných stromů, žádoucí struktury stromového patra a vhodného bylinného patra.
Stabilizací populací lišejníkových druhů na lokalitách projektu chceme podpořit invazní potenciál pro jejich šíření v okolní urbanizované či zemědělské krajině.
Uvedené druhy lišejníků zároveň představují vlajkové druhy pro komplexní řešení lokalit z hlediska podpory obecné biodiverzity zemědělské a urbanizované krajiny.
Vedlejším efektem projektu je podpora dalších druhů v daných lokalitách. Pokud se jedná o lišejníky, je to okruh dalších cca 10 druhů, které jsou zařazeny v nižších kategoriích červeného seznamu. Dále jsou to různé druhy obratlovců i bezobratlých živočichů, které využívají tento biotop jako součást svého životního prostředí.
Plánované aktivity:
Řez ovocných dřevin výchovný 1.-5. rok po výsadbě
Opatření směřuje k založení vzdušných a prosvětlených patrovitých korun stromů v prvních 5 letech po výsadbě stromů. Bude prováděno každoročně po celou dobu trvání projektu.
Řez ovocných dřevin výchovný 6.-10. rok po výsadbě
Opatření směřuje k dokončení budování staticky stabilní koruny stromů odolné proti samovolnému rozlámání. Bude prováděno každoročně po celou dobu trvání projektu.
Řezy udržovací u ovocných dřevin – (kombinace řezů zdravotního, průklestu, odstraňování vlků a výhonů podnože dle potřeby stromu)
Obě opatření jsou určena zejména pro ovocné stromy, které aktuálně poskytují růstový substrát pro cílové druhy lišejníků v projektu.
Opatření bude prováděno postupně u všech stromů příslušné věkové kategorie po celou dobu trvání projektu. U každého stromu bude provedeno jednou za dobu trvání projektu.
Řez bezpečnostní – plocha stromu 201 – 300 m²
Toto opatření je určeno zejména pro větší stromy neovocných dřevin, které jsou ojediněle ve výsadbách přítomny. Je určeno k vyřešení aktuálních problémů stromů, které ohrožují dlouhodobé setrvání stromů na stanovišti. Jedná se např. o odlehčení kosterních větví náchylných k odlomení, začištění suchých větví a zlomů (jako vstupních bran houbové infekce), řešení tlakových vidlic atd.
Opatření prodlužuje životnost růstového substrátu pro aktuálně přítomné druhy lišejníků.
Bude provedeno jednou za dobu realizace projektu.
Individuální výsadba dřevin (ovocný vysokokmen) a následná péče o výsadby
V rámci tohoto opatření budou doplněna ojedinělá prázdná místa ve výsadbách. Je plánována výsadba ovocných vysokokmenů.
Obě opatření budou na příslušné pozici provedena jednou za dobu trvání projektu. Výsadby budou probíhat v podzimním termínu
Ruční sečení travního porostu
Opatření má za cíl zamezit expanzi vzrůstných ruderálních druhů v bylinném patře (například kopřiva dvoudomá).
Bude prováděno každoročně po celou dobu trvání projektu.
Běžné nemechanizované ruční práce
Opatření pokrývá všechny doplňkové, ale nezbytné práce, které nebylo možné zařadit do předchozích opatření. Jedná se například o opravy ochranných konstrukcí mladých dřevin, detailní péči o bezprostřední okolí stromů, odstranění ojedinělých nežádoucích dřevin atd.
Harmonogram:
Aktivity lze shrnout podle sezónnosti prací takto:
Jarní období: jarní řez, zejm. výchovný, případně udržovací; řez peckovin, péče o bezprostřední okolí mladých stromků, rozvojová péče o zasazené stromy
Letní období: ruční sečení porostu bylinného patra, péče o bezprostřední okolí mladých stromků, rozvojová péče o zasazené stromy
Podzimní období: individuální výsadby dřevin (dosadby stromů), včetně budování ochranných konstrukcí
Zimní období: zimní řez jádrovin, zejména udržovací, případně bezpečnostní řezy
Průběžně: běžné nemechanizované ruční práce, např. opravy ochranných konstrukcí mladých dřevin nebo odstraňování nežádoucích dřevin, zálivka dle potřeby na lokalitách
Organizační zajištění:
Organizační zajištění projektu má na starosti Kancelář Ústřední výkonné rady ČSOP.
Koordinátor projektu: Mgr. Petra Milerová: petra.milerova@csop.cz
Finanční řízení projektu: Ing. Petr Stýblo: petr.styblo@csop.cz
Věcný garant pro realizace opatření v ovocných výsadbách: Ing. Martin Lípa: ec.meluzina@volny.cz
Odborná a terénní spolupráce: Ing. Kateřina Štrossová: katerina.strossova@csop.cz
Partner projektu:
Asociace Brontosaura – odkaz na stránky partnera zde.
Projekt je podpořen grantem z Norských fondů v programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu v oblasti podpory Zlepšování stavu životního prostředí v ekosystémech.
Termín realizace: 1. 6. 2021 – 30. 4. 2024
Číslo projektu: 3201200017
Rozpočet projektu: 3 908 120 Kč
Výše příspěvku z grantu z FM Norska: 2 989 711,80 Kč
Výše dotace SFŽP: 527 596,20 Kč
Support for endangered species of epiphytic lichens in fruit plantations
Goal and purpose of the project:
The project is focused on the following species of lichens included in the relevant categories of the Red List of Lichens of the Czech Republic:
| Usnea scabrata | CR –> critically endangered species |
| Usnea lapponica | CR –> critically endangered species |
| Parmotrema perlatum | CR –> critically endangered species |
| Flavoparmelia caperata | EN –> endangered species |
| Bryoria fuscescens | VU –> vulnerable species |
| Melanelixia subaurifera | VU –> vulnerable species |
| Punctelia jeckeri | VU –> vulnerable species |
| Punctelia subrudecta | VU –> vulnerable species |
| Ramalina farinacea | VU –> vulnerable species |
| Usnea dasopoga | VU –> vulnerable species |
| Usnea hirta | VU –> vulnerable species |
The goal of the project is to support the population of already identified species of lichens within the habitat of grassed fruit plantations and at the same time to create conditions for colonization by other species for which grassy orchards are a suitable habitat.
The means to support the populations of these species is to ensure the long-term existence of fruit trees, the desired structure of the tree layer and a suitable herb layer.
By stabilizing populations of lichen species in the project localities, we want to support the invasive potential for their spread in the surrounding urban or agricultural landscape.
These species of lichens also represent flagship species for a comprehensive solution for localities in terms of supporting the general biodiversity of agricultural and urban landscape.
A side effect of the project is the support of other species in the given localities. In the case of lichens, it is about 10 other species, which are included in the lower categories of the red list. Furthermore, there are various species of vertebrates and invertebrates that use this habitat as part of their environment.
Kontakty:
Kontaktní osobou ve věcech technické realizace je: Ing. Martin Lípa +420 777 086620, ec.meluzina@volny.cz
Odborná a terénní spolupráce: Ing. Kateřina Štrossová: katerina.strossova@csop.cz
Odborná supervize: RNDr. David Svoboda, Ph.D.: david.svoboda@email.cz
Technický dohled: Ing. Radoslav Bartůněk: bartunkovi@volny.cz
Finanční řízení projektu: Ing. Petr Stýblo: petr.styblo@csop.cz
Hlavní manažerka projektu: Mgr. Petra Milerová: petra.milerova@csop.cz
vousatec hnědavý Bryoria fuscescens (foto: David Svoboda)
provazovka laponská Usnea lapponica (foto: David Svoboda)
terčovka perlová Parmotrema perlatum (foto: David Svoboda)